Fixace úrokových sazeb hypotečního úvěru umožňuje tkz. uzamknout výši splátek tohoto úvěru. Nicméně, pokud historie zná i dvouciferné úrokové sazby, může být aktuální zvýšení úročení na dříve běžné úrovně klidně jen začátek.
Úrokové sazby hypotečních úvěrů letí vzhůru. Kdo nefixuje, spekuluje, že se úrokové sazby budou klesat nebo se blíží vrcholu. Kdo zafixuje třebas na tři roky, spekuluje na to, že za tři roky se situace uklidní, vše se obrátí k lepšímu.
Dlužník, který v posledních letech fixoval hypotéku, může být spokojen. Vál příznivý vítr, všechno fungovalo, úrokové míry atakovaly historická minima. Nejen finanční trhy se vezly na cenové láci úvěrů.
Zatímco v Česku probíhal lov na co nejdelší fixaci korunových hypotečních úvěrů při nízké úrokové sazbě ještě loni, na Slovensku probíhá ještě dnes. Ke zvýšení úrokových sazeb bude muset přistoupit i Evropská centrální banka. Konečně už i oznámila, že omezí nákupy dluhopisů rychleji, než se předpokládalo a trh zvýšení sazeb předpokládá.
Fixovat na delší dobu nebo spekulovat na pokles?
Rozhodnutí ČNB zvýšilo základní sazbu na 5 %. A návazně rostou i sazby další. Nejhůře na tom jsou ti, kteří mají plovoucí úrokovou sazbu. Pro domácnosti rostoucí nominální úrokové sazby znamenají vyšší nominální náklady na hypoteční financování. Pro drtivou většinu dlužníků není dopad okamžitý. Fixní úrokové sazby jsou obecně lepší volbou než sazby variabilní. Je to právě proto, že pevné sazby zůstávají po období fixace stejné, zatímco variabilní sazby v reakci na měnící se podmínky kolísají.
V realitě nikdo neví, co přinese budoucnost. Stejně jako neexistuje vrchol inflace, nemůže existovat ani vrchol možného úročení. Sazba fixovaná bývá nákladnější než sazba plovoucí. V delším horizontu existuje více nejistot a do zafixované ceny peněz je započteno i toto riziko.
Co se týká hypotečních úvěrů, v normálních dobách běžně platí, že kratší fixace nabízejí v porovnání s fixacemi delšími nižší úrokové sazby. Souvisí to s cenou peněz. Čím delší časový horizont, tím více nejistot. V turbulentních časech plných nejistoty, geopolitických změn, se nutně cena peněz (z)mění.
Donedávna ještě platilo, že úroková míra má být nastavena s ohledem na neutrální úrokovou míru. Opakovalo se, že při 2% inflaci ukotvené inflačním cílem a 1% reálné úrokové míře v Česku existuje 3% neutrální úroková sazba. S úrokovými mírami dnes ovšem nutně (za)míchá i stagflace. Ano, nastupuje kombinace stagnace s vysokou úrovní inflace. Stagflace je horší než stagnace.
Stagnaci způsobuje válka, do toho nastupuje razantní zvýšení cen energií a komodit. Kde inflace skončí, není zřejmé – a viníkem jsou vnější šoky. Zásadní neznámou je, zda budou přerušeny dodávky zemního plynu z Ruska.
Dnes výnosovými křivkami a cenou peněz otřásá makroekonomický vývoj a nejistota. Kratší úrokové sazby jsou vyšší než ty delší – signalizuje to pnutí a obavy. Rychlá rada by zněla – zafixujte na kratší dobu, až to za rok nebo dva pomine, získáte sazbu lepší. Nemůže to být všechno ale ještě horší?
Zdroj: hypoindex.cz